Muži B v posledním zápase Západočeské ligy přehráli svoje zkušenější kolegy z družstva C a slaví tak výhru v soutěži a s tím spojený postup do II. ligy.
BK Lokomotiva Plzeň „B“ x BK Lokomotiva Plzeň „C“ 86:68 (21:27, 39:39, 66:53)
V neděli 8.5 došlo doslova na „Zápas roku“. Domácí, kteří si přivezli porážku ze Sokolova a hosté hnáni šancí, že když vyhrají o více než 14bodů, bude celkové prvenství jejich, udělalo z tohoto derby ještě větší souboj. Souboj doslova! I v tomto zápase došlo k několika potyčkám, gestům, slovním výpadům a bohužel i k několika úrazům, byť ty zrovna spíše pramenily z určité souhry nešťastných náhod a soubojové zarputilosti.
Do zápasu vstoupili lépe hosté především díky střelecky disponovanému Bradovi, v polovině první čtvrtiny vedli 18:8 a téměř vymazali bodový polštář, který si „Béčko“ přineslo z prvního vzájemného zápasu. Avšak domácím se rozstřílel z perimetru V. Froněk, díky čemuž držel jejich akcie stále vysoko. Ve druhé čtvrtině plnili kluci danou taktickou šablonu a postupně se svému soupeři přibližovali. Do kabin se odcházelo za stavu 39:39 a vše bylo otevřené. Domácí po krátké poločasové poradě na svoje zkušenější soky doslova vlétli a povedenou bodovou šňůrou 14:2 prakticky rozhodli o osudu utkání. Hosté nic nezabalili, ale vždy, když se snažili bodově přiblížit, je odklonil úspěšnou trojkou Vyleta do dostatečné vzdálenosti. V poslední čtvrtině hosté snížili na rozdíl 6 bodů, což bylo z jejich strany už vše. Domácí si konečné vítězství již pohlídali a dokráčeli k titulu vítěze ZČL.
Komentář Jurdy Buňky:
„Po prohře v Sokolově jsme věděli, že nás čeká nelehký úkol, a to porazit naše C plné velmi zkušených hráčů. Měli jsme připravený herní plán a věřili, že se nám vyplatí a přinese výhru. Do zápasu jsme nevstoupili úplně optimálně a prohrávali i o deset bodů. Do konce poločasu se nám povedlo skóre srovnat a druhá polovina zápasu tak začínala vlastně od nuly. V poločase jsme si řekli, že teď musíme zabrat a otočit zápas v náš prospěch. To se nám povedlo, kdy jsme šli do vedení tak o 13 bodů. Tento náskok jsme dlouho drželi a až na konci se ho povedlo navýšit a udržet. Výhra pro nás znamená postup do 2. ligy, což byl náš cíl na začátku sezóny, takže bych chtěl poděkovat všem klukům v týmu, že se nám to povedlo.“
Komentář asistenta trenéra Matěje Moulise:
„Byly to nervy v podstatě od posledního zápasu v Sokolově. První sezónní zakopnutí pořádně bolelo a samozřejmě přineslo lehčí obavy, jestli ten dosavadní, takřka snový, průběh sezóny nebyla spíše šťastná souhra okolností. Na sebedůvěře nepřidal ani fakt, že jsme byli nuceni nastoupit bez několika velmi důležitých tahounů, kteří nám v průběhu sezóny velmi pomohli. Avšak v konečném zúčtování to bylo jenom dobře. Devět statečných mužů šlo na palubovku s tím, že raději vypustí duši, než aby prohráli a nechali ze sebe udělat slušně řečeno blbce. Posledních několik zápasů nás okolnosti přiměly odehrát ve velmi okleštěných a hlavně pokaždé jiných sestavách, což ale opět bylo jenom dobře. „Lavičkáři“ si uvědomili, že na téhle úrovni úplně v klidu hrát mohou a navíc, že pro tým jsou častokrát velmi prospěšní. Za ten posun jsem na ně patřičně hrdý, protože se ani jeden nemůže srovnávat se svým já ze začátku sezóny. Celému týmu za tuhle spanilou jízdu patří velmi upřímné díky. Povedl se Vám takzvaně pohádkový scénář From Zeros To Heroes.“
Komentář trenéra Libora Ženíška:
„Bohužel i dnešní zápas a tím jaká byla šance na celkové vítězství na obou stranách, přinesl negativní věci, které do sportu nepatří a nedávají vzor přítomným nadějím plzeňského basketbalu v hledišti. Tím bych to nechtěl více rozpitvávat, jen mně osobně to kazí výsledný dojem a radost z toho, co se nám s tímto družstvem podařilo dokázat.
Po prohraném zápase v Sokolově již v šatně zaznělo, že děláme tlustou čáru, co bylo, nebudeme řešit a snahou bude se co nejlépe připravit na poslední zápas. Věděli jsme, že nebudeme opět rozhodně kompletní, ale zároveň jsme měli 14 dnů na přípravu taktiky do zápasu, což bylo nakonec pro konečný úspěch rozhodující. Hráči perfektně pochopili svoje role, kde družstvu nejvíce pomohou a tou největší odměnou je nejen konečné vítězství, ale přenastavení hlav, už nepřemýšlí, jestli vyhrají, ale jak vyhrají.“
