V neděli 3.4. sehrál tým U14 dohrávku na domácí palubovce s USK Praha. Cíl byl jasný, zvítězit, poněvadž právě výhra by nás již na 100% katapultovala na postupové místo pro MČR do Brna v této sezoně. Příprava na zápas, ale nezačala dobře. V této sezoně již takový náš nekonečný příběh, kdy během sedmi dnů odpadlo 5 hráčů a 1 byl nejistý do posledního dne. Ke dlouhodobě zraněným s růstovými problémy kolen Kudrličkovi a Sommerovi se přidal se zlomeným prstem Cápal, výronem v kotníku Motlík a se zánětem dutin Musil. Zápas by šel tedy nazvat, zápasem nových příležitostí. Zkrátka museli naskočit i méně vytěžovaní kluci a i nováčci. Dalším aspektem bylo, jak svou roli zvládnou i zkušenější borci, kteří byli nabádání k větší odvaze zakončovat a vést ty méně zkušené. Vše si poměrně sedlo a zápas jsme zvládli a tím pádem postoupili mezi 8 nejlepších týmu republiky.
Loko – USK Praha 80:43 – statistiky ze zápasu
Úvod zápasu byl z naší strany poměrně slušný. Rychlé vedení 5:2 dávalo určitý optimizmus. Jenže pak naše chyby v rozehře a nepozornost v obraně zapříčinilo, že USK se zvedlo a v tento čas bylo svižnějším týmem. Pro nás byla doslova klika, že hosté nedávali šestky a vedení 14:13 po první čtvrtině jako by nám z hůry padlo. Do druhé čtvrtiny jsme, ale vstoupili se sebevědomím, kterému velel Tonda Hanzlíček. Poměrně slušným nacvičeným pohybem jsme si uvolňovali prostory hřiště, které jsme pak napichovali a buď sami zakončovali nebo nacházeli volné spoluhráče. Poločasové vedení 38:24 dávalo určitou naději. Obrovským plusem prvního poločasu, ale bylo to, že jsme ho odehráli téměř bez střídání. V tak nabourané sestavě, kterou jsme pro tento zápas měli to byl skrytý žolík. Do druhé poločasu tak mohlo naskočit to momentálně nejsilnější co jsme na zápase měli + dostatek hráčů na střídání. Na našem herním projevu a skóre se to prakticky ihned projevilo. Dominující dvojice v tomto zápase Zikmund a Hanzlíček byla dále nezastavitelná. K tomu se přidali dlouzí dobrým doskokem, další menší hráči spolehlivým převozem a asistencemi a bylo prakticky v průběhu třetí čtvrtiny hotovo. Ve čtvrté čtvrtině tak dostali šanci hráči z lavičky a musím říci, že především trojice Kufner, Vaník a Benedikt velmi pozitivně překvapili.
Komentář trenéra, M.Kozla: ze zápasu jsem byl malinko nervózní. I když jsem věřil naší kvalitě a trénovanosti tak přeci jen USK mělo slušné výsledky. Do toho jsme během týdne přišli díky zraněním a nemoci o další 3 kluky a pro náš tým jsme do zápasu šli zcela netradičně „jen“ s jedenácti hráči. Kluci, ale zápas zvládli a mě potěšilo snad nejvíc to, že drtivá většina z nich byla ochotná vystoupit ze své komfortní zóny. Nejvíce pak v tomto duchu Fanda Zikmund. Chtěl nejen bránit a doskakovat, ale i útočit, dávat body a týmu a myslím, že i jemu to hrozně pomohlo. Skvěle zahrál i Tonda Hanzlíček, který udělal v určité odvaze a chuti být tahounem obrovský pokrok, ale nutné dodat, že mě jako trenéra a i mé kolegy to stálo hooooodně sil, nervů a kopanců. Martin Mráz byl najednou tím podkošovým pilířem a sbíral doskok za doskokem. Další, kdo již několikátý zápas vystupuje ze své komfortní zóny a týmu to strašně moc pomáhá je Vašek Štuksa. Jeho osmělení ve vývozu, chuti hrát na koš a poté nacházet volné spoluhráče je přesně tím co jsme od něho chtěli od začátku sezony. Velkou potěchou jsou pro mě pak asistence. Těch začínáme mít čím dál více a více. Vidíme se a máme chuť najít volného spoluhráče. Abych zas nestavěl vzdušné zámky a jen nechválil, tak stále je v naší hře určitá neochota zrychlit, mít snahu hodit dlouhou příhru na vybíhajícího spoluhráče a občas zaspíme v černé práci na doskoku. Tento týden nás čekají ještě 3 zápasy, ve středu dohrávka s Tygry Praha a o víkendu zakončíme extraligovou část sezony zápasy na USK a Tygrech. Při dobré konstalaci ostatních výsledků a našich třech výhrách ještě můžeme v tabulce soutěže vystoupat výše, což by nám dávalo mnohem lepší vstup a přijatelnějšího soupeře na MČR. Budeme se rvát jako lvi. Tak nám držet palce.“
