19. – 20.2. měla extraliga U14 naplánované dvojičky. Nás tedy nečekalo nic snadného, dva zápasy proti BA Sparta Praha. V sobotu na půdě soupeře a v neděli v domácím prostředí. Z ligové části sezony jsme soupeře znali a tím pádem jsme si byli plně vědomy jeho síly. Z hlediska vývoje v tabulce jsme zkrátka potřebovali 2x vyhrát což se nám také povedlo, ale nebylo zas tak snadné jak může napovídat skóre.
BA Sparta Praha – Loko 50:69 - statistiky ze zápasu
K zápasu zajížděl náš tým po hodně dlouhé době téměř kompletní. Chyběli jen dlouhodobě zranění Vaník a Kudrlička. Očekávalo se, že do zápasu vlétneme jak uragán, kdy nás kompletní sestava požene dopředu. Jenže opak byl pravdou a nesl se v duchu, ať ten druhý udělá za mě všechno, mě se nechce nebo spíše nemám odvahu. Domácí nemaje co ztratit tak trestali naší pomalou hru především v rozhodování a neochotě vzít na sebe odpovědnost. Po první čtvrtině jsme prohrávali o 6 bodů. Obrat nastal od čtvrtiny druhé s příchodem na hřiště Michala Kličky. Ten na nic nečekal a prostě hrál. Pravdou je, že tým se ho snažil využít z hlediska obrany, kdy ho bránil méně pohyblivý hráč, ale Míša se toho zhostil se ctí. Do poločasu jsme otočili na +8. Ve třetí čtvrtině se chvíli domácí snažili se zápasem ještě něco udělat, stáhli na 6 bodů, ale jejich nápor jsme odrazili kombinační hrou a zlepšenou střelou z dálky kde bylo vidět duo Zikmund a Kozel. Během následných minut jsme vedení navýšili až na 25 bodů, což domácí v závěru korigovali na konečných 69:50 pro naše barvy.
Loko – BA Sparta Praha 85:61 - statistika ze zápasu
Domácí zápas nezačal dobře, kdy se těsně před zápasem udělalo špatně Tondovi Fastnerovi a z bolestí třísel šel do zápasu Lukáš Motlík. Trenérská rada tedy dala hlavy dohromady, změnila se sestava, principy střídání a šlo se na věc. Po celou první čtvrtinu se hrála skoro plichta. Nikdo prakticky nevyčníval a ani nepropadl. Co, ale zápas strhlo na naši stranu, byla čtvrtina druhá, ve které dal o sobě výrazně vědět Míša Klička. Nešlo jen o skóre, ale o předvedenou hru, ale hlavně, že jsme jí zvládli v rotaci jen 7 hráčů a mohli ušetřit některé borce na další část zápasu. Do toho bonus, vedení o 15 bodů. Po poločase se šlo do zápasu s jasnou touhou Spartu tak nějak doklepnout, navýšit skóre na 20+ a zápas dohrát. Jenže Pražani prostě byli proti. Do toho my, jakousi lehkovážností a nepozorností udělali několik zcela zbytečných ztrát a ono místo pohody, bylo stále o co hrát. Skóre lítalo mezi +10 až +15. To, co se nepovedlo po poločase, se povedlo ve čtvrtině poslední. Začalo se zase více běhat, hloupě se neztráceli míče, hra se rozložila na více hráčů a bylo hotovo. V zápase mimo již řečeného rozhodla také naše všestrannost u Motlíka, Zikmunda a Hanzlíčka, kteří mohou jak v útoku, tak především obraně hrát na více postech. S klidným svědomím se jim dá svěřit celoplošná obrana malých rychlých hráčů a stejně tak větších silově lépe vybavených. Velmi často právě tímto velmi získáme namísto toho abychom ztratili.
Komentář trenéra, M.Kozla: musím přiznat, že se mě po zápasech ulevilo. Z hlediska splnění dalšího cíle, tím je postup na MČR jsou tyto dvě výhry velmi důležité. V zápasech samotných se hrozně moc pozitivně projevilo, že tým se sešel snad po 4 týdnech, v téměř kompletní sestavě. Netrénovali jsme v 6-9 hráčích, ale ve 13-15. Konkurence se zvedla, mohlo se zvýšit tempo a to bylo hrozně na týmu vidět. Dalším aspektem je určitá univerzálnost, některých hráčů, kdy mohou nastoupit na pozici křídla, ale i pivota a to je určitým detailem, který pak rozhoduje. Víkend fantasticky sedl Míšovi Kličkovi, který dokázal naplno využívat skulinky v obraně soupeře a jeho 15 respektive 24 bodů nám dodávalo určitou jistotu. Pokud mám zmínit negativa tak na můj vkus jsme měli hlavně v neděli dost zbytečných ztrát, které nevyplývaly z tlaku obrany soupeře, ale ze špatného rozhodnutí, na tom musíme jednoznačně zapracovat. Tak nám držte palce.“
