O uplynulém víkendu nastoupil náš tým U12 v Klatovech, v derby, proti tamním hochům. Během posledních několika týdnů se jednalo o další konfrontaci a my měli motivaci na pravém místě. To se pozitivně projevilo především na tréninkové morálce. Po celou dobu po vánočním turnaji, kde jsme s kluky z Klatov v semifinále prohráli, bylo na trénincích všech 19 hráčů. Všichni dřeli a makali, jak měli. Na zápas tedy musel náš trenér řešit složitou věc a to nominaci. Jak je známo, tak hrát může jen 15 hráčů, 4 tedy museli z kola ven. To vše se na našem výkonu pozitivně projevilo a povedlo se nám oba zápasy vyhrát.
1.zápas: Klatovy – Loko 39:41
Musím říci, že zápas pro nás nezačal písknutím rozhodčího, ale už na srazu. Všichni se smáli, pozitivní nálada, pohoda. Oproti jiným derby již toto byla změna. Kluci si prostě šli zahrát basket a tak to má být. Samotný vstup do zápasu nám poměrně vyšel. Oba týmy hrály to své. Jedna věc, se ale na našem výkonu oproti jindy změnila a byla ihned vidět, tím byl DOSKOK. Již nebylo pravidlem, že Klatovy měli druhé a někdy i třetí šance. My se snažili kombinovat a do hry zapojit všechny kluky na hřišti. Lehce nám vázl rychlý přechod, mohli jsme hrát mnohem rychleji. Ve druhé čtvrtině jsme ještě více vystupňovali naší obranou snahu a hlavně jsme zrychlili. To vše mělo za důsledek poločasové vedení 28:19, pro nás. Ve třetí čtvrtině se nám dařilo pohybem mnohem lépe otevírat koridory pro nájezd a tyto nájezdy využívat. Do posledního dějství jsme šli s vedením 37:26, jenže. Vstup do posledních 10-ti minut se nám nezdařil. Nedali jsme 2 jasné šoupáky a naopak soupeř dal. Klatovům najednou narostly křídla. Probudila se jejich přirozená bojovnost a tah na koš. Tím jsme naopak znervoznili my. Kroky, zahozené míce, zase kroky apod., jo ty nervíky. Naopak Klatovy koš, koš, koš a najednou minutu do konce 40:37 pro nás a ještě měli domácí míč. Po naplánované akci se jim povedl nájezd, jenže při zakončení se někde ve vzduchu zjevil náš Míša Klička a doslova přibyl míč na desku a ještě z toho získal míč. Lavička vyskočila, kluci ječeli. Dle mého názoru v závěru rozhodující moment. Výhra o koš byla zasloužená a vlila nám ještě více sebevědomí.
2.Zápas: Klatovy – Loko 25:55
Ihned od začátku tohoto zápasu jsme jasně dominovali prakticky ve všem. Klatovy byly otřeseni z předchozí prohry a nedokázali nám, až na několik málo momentů, v zápase konkurovat. Nám se povedlo do hry přidat mnohem více rychlého protiútoku. Stále jsme hráli kolektivně a s velkou chutí. Druhá výhra dne a ještě tak vysokým rozdílem je odměnou především pro hráče a jejich rodiče. Mnohem pozitivnější byl herní projev, zlepšení obrany, doskoku a celkový dojem z naší hry.
Komentář trenéra, M.Kozla: Začal bych přesně tím, co jsem řekl klukům bezprostředně po druhém zápase. Obě tyto výhry a naše zlepšená konkurence schopnost našemu rivalovi vychází z tréninku, tréninkové docházky a tréninkové píle, kterou máme dlouhodobě na vysoké úrovni. Když si vezmu, že hráč s nejnižším procentem docházky je na 75% a druhý nejhorší na 85%, tím pádem zbytek týmu, 17 kluků je na 90% a výše, to je doslova SUPER. Z toho také vychází, že poměrně rychle dokážeme aplikovat do hry novinky, velmi rychle se projeví trénované věci a toho si velmi cením. Je jasné, že stále děláme chyby a stále máme co dohánět v psychické odolnosti, ale cesta je správná, myslím. Je třeba si uvědomit, že vše je o postupných krocích a berme to tak. Hlavní je herní projev a pak až výhra, rozhodně ne naopak. Nikdo dále neříká, že příště v derby neodejdeme poraženi MY. Je třeba být stále na pozoru, nestavět vzdušné zámky a makat. Ten kdo mě zná tak ví, že přesně to se hned na prvním tréninku budě dít. Klatovům děkuji za fajn zápasy a především za to, že jsou naším rivalem a konkurentem, poněvadž právě to oba týmy dostává dál a dál. Děkuji !!!!!
