V dalším kole Západočeské ligy jsme zavítali k nováčkovi, který postoupil do této soutěže z KPII, do Rokycan. Zápas to byl zcela určitě zajímavý. Domácí hýřili energií, nadšením, euforií a těžili ze svého domácího prostředí, které se vyznačuje menším hřištěm. Nic méně naše kvality byly zřejmé a zápas jsme vyhráli 90:70.
Úvod zápasu nás zaskočil v náladě, která by šla nazvat „podcenění“. Nebyli jsme důrazní ve všech herních činnostech. Do toho domácí trefili během 3 minut 3 trojky a vedli 8:3 a 11:6. Bylo velmi zajímavé sledovat domácí tým, jak hýří nadšením a pomýšlí na to, že by snad mohl vyhrát. My, ale nepanikařili. V klidu jsme si řekli, kde jsou chyby a pomalu se rozjížděli. Jakmile jsme začali hrát mnohem více kolektivně a v útoku využívat více jak 2 přihrávky tak domácí začali ztrácet. Do toho se nám povedlo urvat většinu doskoků pod naším košem a z toho přecházet do brejků. V polovině 2.čtvrtiny jsme již vedli 41:27. I přes oddechový čas Rokycan se situace nezměnila a v poločase svítilo na ukazateli naše vedení 57:37. Zápas se prakticky neměnil až do konce 3.čtvrtiny kdy si domácí řekli, když to nejde basketbalově tak to asi půjde zápasnicky. Zkrátka Rokycany přitvrdily. Rozhodčí daný stav bohužel moc nezachytili a ze zápasu se tak stalo diskusní sezení a kouskování hry. Nakonec jsme daný tlak ustáli a zvítězili 90:70. Již nyní jsem velmi zvědavý na odvetu. Na to jak budou Rokycany schopni stíhat na našem velkém hřišti.
