V sobotu 13.10. se poprvé představil na domácí palubovce náš tým U11 a hned v derby proti BK Klatovy. Zápasy s tímto soupeřem mají vždy speciální náboj. Skoro vždy se čekají vyrovnané zápasy plné napětí a emocí a dalo by se říci, že se potkávají dva rozdílné styly. Nic méně my se na tyto zápasy vždy velmi těšíme a je obrovská škoda, že právě takových zápasů není mnohem více.
1.zápas – Loko vs Klatovy 36:38
Do zápasu jsme vstoupili poměrně slušně. Vycházela nám hra 1 na 1, kde jsme dokázali zúročit individuální dovednosti a své soky jsme zkrátka přehrávali, 4:0 respektive 8:4. Poté se, ale probrali i hosté. Jejich živelnost a přímočarost nám začala dělat problémy. I přesto jsme udrželi vedení 12:9. Druhá pětka, ale zápas nechytla v optimální podobě. Ustrašenost, podcenění, polovičatost a naprostý rozpad všeho, nám bránil všemu. Klatovy naopak hráli svou hru, kterou chtěli. Uvolňování prostoru pro své nejlepší hráče a výše zmiňovaná živelnost, 22:26. Třetí čtvrtina pro hosty. Troufnu si tvrdit, že Klatovy nebyly basketbalovější, ale lepší ano. Nám se zcela rozpadla kolektivní hra a snaha poslouchat trenéra, 22:26. V posledním dějství jsme se zlepšili. Mnohem lépe se nám dařilo bránit a hlavně doskakovat. Vrátila se nám snaha o kolektivní pojetí a to neslo ovoce. Dále se probraly opory, 36:36. Bohužel závěr zápasu se štěstím urvaly Klatovy, když proměnili a my ne. Prohráli jsme, ale věděli jsme, že na výhru máme. Nehráli jsme ideálně a hlavně jsme neproměnili mraky „šoupáků“.
2. zápas – Loko vs Klatovy 52:32
Od prvních minut bylo patrné, že máme fyzicky navrch. Do toho jsme měli snahu dodržet vše, co jsme si řekli. První pětka hrála velmi slušně, ale především velmi slušně bránila opory soupeře, 16:14. Oproti prvnímu zápasu se probrala ihned od začátku i pětka druhá. Hrála prakticky bez chyb a v útoku plnila proběhovou hru, kterou jsme si řekli. Z toho pramenilo otevření koridorů pro nájezd a my je využívali, poločasové vedení 30:21. Třetí čtvrtina opět vyšla nám. Začínalo být patrné, že mimo basket máme i více fyzických sil. Klatovy čím dále hůře stíhaly a svou obranu zatahovaly. Nám to, ale moc nevadilo. Povedlo se nám trefit několik střel z dálky a opět fungovala kolektivnost. Malinko se nám situace zkomplikovala v momentě, kdy se nám vyfauloval tahoun první pětky Lojza Kudrlička, asi 2 minuty před koncem třetí čtvrtiny. Jenže střídající borci, nováčci, se situace zhostili ve velkém stylu. Bojovali, makali a nenechali se lehce přehrát, 43:24. Do posledních deseti minut jsme šli hlavně s pokyny nepanikařit, neblbnout a nekazit a to se povedlo. Opět se nám dařilo za pomocí proběhů si otevírat místa na hřišti. Do toho již poměrně hodně zatažená obrana soupeře nám povolila střílet. Nic jsme tedy nenechali na pochybách a urvali vítězství o 20 bodů.
Komentář trenéra, Marka Kozla: „jak bylo napsáno výše, zápasy s BK Klatovy mají zcela speciální náboj. Troufnu si tvrdit, že i přes jasnou rivalitu, mezi námi panuje respekt a uznání jak na hřišti, tak mezi trenéry, ale i mezi rodiči a tak to má být. Bylo krásné sledovat to napětí v hale. Tábory fandů, kluky samotné a nervózní nás trenéry. Ze zápasů mě, ale utkvěly 2 věci. Za prvé u kluků, 9 až 10 let maximální snaha o fair play. Jak přiznávají, kdo hrál míč do autu, jak se omlouvají jeden druhému, pokud byl nějaký tvrdší faul apod., krása až mrazí. Dalším momentem byla situace, kdy byl faulován začátečník Tomáš Sommer. Šel na 2 šestky, a když dal tu první, tak jaká radost vypukla na celé lavičce. Jak zkušenější borci běželi a gratulovali mu. Jakou měl radost, ten úsměv. Již jen kvůli právě tomuto úsměvu má to co pro ty děti děláme smysl a je nutné v tom pokračovat. Pokud mám hodnotit basket, tak dle mého názoru se ve druhém zápase projevila naše širší rotace na míči a širší poměr vstřelených bodů mezi hráči. Dále musím vyzdvihnout procento šestek 34/20 a počet úspěšných střel z dálky. Na závěr velmi, ale opravdu velmi lituji, že podobných zápasů není více.“
