Porážíme Klatovy, ale "kéž by se hrál lepší minibasketbal"

První utkání jsme začali tak jak si domácí trenéři představovali, agresivní nátlakovou osobní obranou na útočné polovině, z čehož pro nás pramenili jednoduchá zakončení 1 na 0. Postupně jsme však přistoupili na soupeřovo tempo, začali ztrácet a nedokázali individuálně ubránit  Petra Poláčka a Vaška Fausta. V druhém poločase se nepatrně náš přechod zrychlil, vytvořili jsme si několik přečíslení a občas je i proměnili, avšak pořád jsme nedokázali správně fungovat v obraně. Utkání jsme dotáhli do vítězného konce, ale určitě nás naše předvedená hra nemohla těšit.

BK Loko Plzeň vs. BK Klatovy

 

Do druhého zápasu jsme vstoupili s tím, že chceme být aktivnější v postupném útoku, důrazněji řešit 1 na 1 a především být pozornější v obraně. Do utkání jsme v první čtvrtině nevstoupili soustředěně, nedařilo se nám ubránit Pavla Poláčka, který byl nebezpečný i z dálky. Ve druhé čtvrtině jsme však začali na hřišti dominovat rychlými protiútoky a bojovností. V poločase se zdálo, že je tedy rozhodnuto. Druhý poločas se na hřišti vystřídali všichni, velký prostor dostali i hráči z U12, kteří svými výkony rozhodně nezklamali. Herní projev oproti prvnímu utkání jsme zlepšili bojovností, rychlým přechodem do útoku a nasazením v pobraně. V utkání jsme zaslouženě zvítězili větším rozdílem.

Komentář trenéra Filipa Mariana:´´ Na zápasy jsem se osobně těšil, protože v této kategorii bývají utkání pěkná a ´´vyrovnaná´´. V prvním utkání jsme se trápili v postupném útoku, naši hráči proti odstoupené obraně dlouho drželi míč a bez míče byli pasivní.  utkání jsme výsledkově zvládli, ale herním projevem to byla bída s nouzí. Do druhého utkání jsme zkusili hráčům poradit jak řešit postupný útok, když jsou soupeři odstoupeni. Až na pár výjimek hráči pochopili, že to co trenéři kreslí a říkají má smysl. Podařilo se nám obranu soupeře vytáhnout a tím vznikl prostor pro hru 1 na 1. Navíc v obraně jsme více chtěli a dobře pracovali hned po vstřeleném koši, čímž pro nás vznikala přečíslení. V poločase bylo výsledkově rozhodnuto, avšak chtěli jsme po hráčích, aby stále přidávali na otáčkách a neuspokojili se s lichotivým skóre na tabuli. V druhé polovině poslední čtvrtiny jsem sestavil pětku kromě jednoho hráče z ročníku 2006 a 2007. Musím říct, že celkově v obou utkáních mi mladší hráči mile překvapili svým zdravým sebevědomím a předvedenou hrou. Určitě ale musím vyzdvihnout i hráče starší svojí bojovností. Pochvalu zaslouží i hráči soupeře konkrétně bratři Poláčkové a Faust, kteří jsou pro mě velikým příslibem do budoucna pro západočeský basketbal. Jen škoda té herní filozofie soupeře, která těm hráčům spíše ubližuje a nerozvíjí jejich individuální herní činnosti jednotlivce. Ale to je pořád stejná písnička dokola. Nechci kritizovat práci trenérů, musíme být rádi za to, že to vůbec někdo chce dělat a myslím že se hráčům dost věnují, avšak pojďme v minižákovských kategoriích bránit po celém hřišti a neřešme v útoku uvolnění hráče s míčem i bez míče pomocí clon či kombinací hand off. Byl by to mnohem pohlednější minibasketbal a především těm hráčům by to dalo více. Snad omluví trenéři Klatov moji upřímnost. Soupeři samozřejmě děkuji za obě utkání. Na druhou stranu pro nás to byla určitě vhodná příležitost jak se zaměřit na řešení postupného útoku proti odstoupené obraně s čímž se setkáváme v kategorii U14 až na pár výjimek už zpravidla a dělá nám to problémy. Nyní zvýšíme tréninkové dávky, na našich hráčích je vidět, že potřebují více trénovat. Děláme mnoho nevynucených ztrát a neproměňujeme mnoho zakončení, musíme se zlepšit i při držení míče. Každopádně dobrá práce hoši, bojovali jste a to se cení!´´