Poté bylo na programu semifinále číslo dva. A v něm nám byl za soupeře nejlepší tým 1. ligy Královští sokoli. Ten se netajil chutí postoupit do baráže s ambicemi zahrát si KNBL. Pro splnění cíle však nejdříve musel udělat nejtěžší krok a to zvítězit nad námi.
První minuty sice patřily domácím, ale netrvalo dlouho a vedení se přehouplo na naši stranu. Zatímco na Hradci byla vidět patrná nervozita, my hráli uvolněně, s chutí a byli favoritovi více než rovnocenným protivníkem, což dokazuje i těsné vedení po 2. čtvrtině.
Od úvodu 3. části byl Hradec aktivnější a my naopak statickou hrou nabídli šanci na obrat. Vedení sokolů se rychle dostalo k 10 bodům a mohlo se zdát, že je rozhodnuto. Změny obran a zlepšený pohyb na útočné polovině však znamenal korigování skóre na pouhé 4 body.
Nicméně hradečtí ukázali svou kvalitu a dvěma trojkami v rychlém sledu se znovu uklidnili a zaslouženě dovedli utkání do vítězného konce. I přes porážku se nedá chlapcům nic vytknout. Hra měla velmi dobré pasáže, ale domácí byli o kousek lepším týmem. Gratulujeme jim k postupu a přejeme úspěch v baráži.
Utkání o 3. místo bylo zejména pro Litoměřice, mající ambice na celkové prvenství, hodně hořkou pilulkou.
My bohužel k utkání nastoupili bez Martina Volfa, který měl potíže již v prvním utkání. Kromě úvodní čtvrtiny kdy bylo skóre i hra vyrovnaná se projevila nejen větší zkušenost na straně Litoměřic, ale i síla širší lavičky, a tak s přibývajícím časem a úbytkem energie získával Slavoj převahu, kterou přetavil v konečné 3. místo.
Konečné 4. místo je ve světle celé sezóny opravdu velmi dobrým výsledkem a zejména za druhou polovinu soutěže zaslouží všichni uznání a poděkování.
Královští sokoli - BK Lokomotiva Plzeň 75:63
BK Lokomotiva Plzeň - Slavoj Litoměřice 81:93
