V sobotu 8. 10. zajížděli naše U10, ročníky 2007 a 2008 na svůj první turnaj do Holýšova. S pořadateli turnaje bylo předem domluveno, že se turnaje opravdu budou účastnit kluci a holky zmiňovaných ročníků. Na turnaj jsme se tak moc těšili a byli zvědaví, jak vše zvládneme. Pro trenéry M. Kozla a P. Suchana měl být také turnaj jasným ukazatelem, zda stanovená cesta týmu je správná.
Všichni členové týmu, jak informovali rodiče, nemohli dospat. Nutno dodat, že i trenéři byli značně nervózní, mnohem více než před zápasy mužů :) . Na srazu před cestou byla nálada výborná. Bylo krásné v autech poslouchat, jak kluci rozebírají, proti komu budeme hrát, jak to asi zvládneme a především jak již dopředu omlouvají případnou porážku. Po příjezdu následovalo rozdělení dresů a souboj o oblíbená čísla, taky docela zážitek. Nakonec se všichni dohodli a šlo se na věc.
I přesto, že kluci chtějí přirozeně vyhrávat, tak jsme jim kladli na srdce, že jde především o to, aby si vyzkoušeli to, co trénujeme, aby vše dělali správně a aby se hlavně bavili. Výsledek je to poslední. Dále byla kladena na srdce kolektivní hra a správné rozestavení po hřišti. S většími a menšími úspěchy se vše poměrně dařilo, nicméně musíme dodat, že úspěšnost „šoupáků" byla velice špatná. Díky dobré kolektivní hře jsme si tvořili mraky šancí, jenže proměnit je se nedařilo. Dále jsme doslova vláli v obraně díky špatnému postavení. Jenže kluci jsou bojovníci a chyby se vždy snažili napravit. Co je, ale mnohem důležitější, že si na vlastní kůži dokázali, že to jde, že dokáží hrát basketbal, že kolektivní hra nese ovoce a především, že je to baví.
Po zápase následovala svačina a rozbor zápasu v šatně. Všem bych přál slyšet ty názory, jak rozebírají, proč bylo to či ono, jak sami vymýšlí herní situace a jak komentují své první vítězství, doslova nádhera.
Když se pupky naplnili tak se hrálo finále proti domácímu Holýšovu. Tento soupeř byl mnohem dravější a rychlejší. Jenže naši chlapci poučení z předchozího zápasu ještě více drželi rozestavení po hřišti a ještě lépe dokázali nacházet jeden druhého. I přesto se po 3 čtvrtiny hrála plichta. Jenže v posledním dějství jsme zlepšili obranu. Konkrétně jsme drželi postoj mezi košem a hráčem a již jsme tolik za soupeřem nevláli a to rozhodlo. Holýšovští se tak na koš mnohem více nadřeli, mnohem více jsme jim brali míče a sami následné naše útoky proměňovali.
I přesto, že jsme nakonec výsledkově turnaj zvládli tak nás hlavně potěšila předvedená hra. Výsledek je tedy jasný, cesta je správná. Holýšovu, konkrétně pak Zuzce Pelikánové a Gabče Aboudové děkujeme za krásný basketbalový den za pohodovou atmosféru, kde bylo na všech patrné, že jde především o to, aby si den děti užily. Kde byla maximálně přátelská atmosféra a plno legrace.
Také rodičům děkujeme za podporu a i je musíme pochválit, že fandili a nezasahovali do hry, že na své děti nepokřikovali a nechali to na trenérech. Myslím, že předvedená hra jim byla odměnou.
Tak basketbalu a poctivé práci vstříc.
I přesto, že kluci chtějí přirozeně vyhrávat, tak jsme jim kladli na srdce, že jde především o to, aby si vyzkoušeli to, co trénujeme, aby vše dělali správně a aby se hlavně bavili. Výsledek je to poslední. Dále byla kladena na srdce kolektivní hra a správné rozestavení po hřišti. S většími a menšími úspěchy se vše poměrně dařilo, nicméně musíme dodat, že úspěšnost „šoupáků" byla velice špatná. Díky dobré kolektivní hře jsme si tvořili mraky šancí, jenže proměnit je se nedařilo. Dále jsme doslova vláli v obraně díky špatnému postavení. Jenže kluci jsou bojovníci a chyby se vždy snažili napravit. Co je, ale mnohem důležitější, že si na vlastní kůži dokázali, že to jde, že dokáží hrát basketbal, že kolektivní hra nese ovoce a především, že je to baví.
Po zápase následovala svačina a rozbor zápasu v šatně. Všem bych přál slyšet ty názory, jak rozebírají, proč bylo to či ono, jak sami vymýšlí herní situace a jak komentují své první vítězství, doslova nádhera.
Když se pupky naplnili tak se hrálo finále proti domácímu Holýšovu. Tento soupeř byl mnohem dravější a rychlejší. Jenže naši chlapci poučení z předchozího zápasu ještě více drželi rozestavení po hřišti a ještě lépe dokázali nacházet jeden druhého. I přesto se po 3 čtvrtiny hrála plichta. Jenže v posledním dějství jsme zlepšili obranu. Konkrétně jsme drželi postoj mezi košem a hráčem a již jsme tolik za soupeřem nevláli a to rozhodlo. Holýšovští se tak na koš mnohem více nadřeli, mnohem více jsme jim brali míče a sami následné naše útoky proměňovali.
I přesto, že jsme nakonec výsledkově turnaj zvládli tak nás hlavně potěšila předvedená hra. Výsledek je tedy jasný, cesta je správná. Holýšovu, konkrétně pak Zuzce Pelikánové a Gabče Aboudové děkujeme za krásný basketbalový den za pohodovou atmosféru, kde bylo na všech patrné, že jde především o to, aby si den děti užily. Kde byla maximálně přátelská atmosféra a plno legrace.
Také rodičům děkujeme za podporu a i je musíme pochválit, že fandili a nezasahovali do hry, že na své děti nepokřikovali a nechali to na trenérech. Myslím, že předvedená hra jim byla odměnou.
Tak basketbalu a poctivé práci vstříc.
